Pracovní učebnice pro systematický rozvoj čtenářských dovedností
Nová pracovní učebnice Jsem čtenář navazuje z hlediska typologie cvičení na ucelený soubor učebních materiálů pro výuku čtení a psaní v 1. ročníku s názvem Čteme a píšeme s Agátou. Znalost tohoto souboru však není nutnou podmínkou k zvládnutí publikace Jsem čtenář, která je primárně určena žákům 2. ročníku, popř. její část mohou využívat i žáci 1. ročníku, a to na konci školního roku místo 3. dílu slabikáře.
Učební materiál Jsem čtenář si klade dva základní cíle:
• zvládat základní čtenářské dovednosti,
• poskytnout žákovi popisnou zpětnou vazbu, která podporuje proces čtení.
Učebnice se zaměřuje především na zlepšení techniky čtení, což následně vede k lepšímu porozumění textu. Žáci se učí číst nahlas, šeptem, s důrazem na první slabice slova, učí se číst přímou řeč, čárky a spojky ve větě apod., učí se rozlišovat mezi tím, co znamená číst plynule, správně, s porozuměním, pozorně. V 16 kapitolách, z toho čtyřech opakovacích, jsou hojně využívány myšlenkové mapy, práce s otázkou a odpovědí, vyhledávání a označování informací v textu, vyhledávání slov, která do textu nepatří, procvičování pravolevé orientace v textu a prostoru, kresba ad.
Na konci každé kapitoly je zařazeno sebehodnocení žáků formou tzv. balančního pásku, u něhož je uvedeno i vzdělávací tvrzení vyjadřující stav, ve kterém žák danou dovednost používá (tvrzení je uvedeno v 1. osobě jednotného čísla přítomného času). Udává také dosaženou úroveň určitého stupně získání dovednosti při práci s lekcí. Žák vybarví tolik políček na pásku, na kolik si myslí, že zvládá dovednost, které se v dané kapitole naučil. Stejné sebehodnocení obsahuje i karta, jež je součástí tohoto materiálu a kterou lze využít k opakovanému hodnocení práce žáka i v jiných předmětech. Takovýto způsob sebehodnocení může být prvním krokem k zavádění tzv. formativního hodnocení, kdy se žák porovnává pouze se svými výkony. Součástí jsou také stručné metodické poznámky pro vyučující. Učebnice byla pilotně ověřena na několika školách.
Rozhovor s Mgr. Milošem Novotným v časopise Rodina a škola (6/2019):
Jak systematicky rozvíjet čtenářské dovednosti u žáků na 1. stupni
Do škol míří publikace, která řeší čtenářskou gramotnost systematicky. O ní jsme si povídali se spoluautorem Mgr. Milošem Novotným.
Co je cílem pracovní učebnice?
Učební materiál Jsem čtenář 1 pro 2. ročník si klade dva cíle: vést žáky k systematickému rozvoji základních čtenářských dovedností a poskytnout návod na popisnou zpětnou vazbu podporující zlepšení techniky čtení.
Jak lze systematicky rozvíjet čtenářské dovednosti?
Je třeba začít u techniky čtení, teprve dostatečné zvládnutí techniky následně může vést k lepšímu porozumění textu. Systematičnost spočívá v postupném představování a procvičování dílčích čtenářských dovedností. První dovedností, kterou uvádíme, je „Jak číst nahlas?“, jedině čtení nahlas poskytuje učiteli možnost poskytnout žákovi zpětnou vazbu. Následují dovednosti „Jak číst s důrazem na první slabice slova?“, „Jak číst šeptem?“ a další.
Postupuje se systematicky i ohledně výběru jednotlivých cvičení?
Každé cvičení má zde svou funkci. Jsou využívány vhodné typy cvičení, které se postupně vyvíjejí. U každého typu se využívá nejprve nejnižší úroveň, ta se opakuje a následně rozvíjí do vyšší úrovně, která se zase opakuje. Všichni žáci tak např. opakovanou prací s otázkou a odpovědí získávají sebevědomí při vyhledávání a označování informací v textu.
Co si můžeme představit pod návodem na popisnou zpětnou vazbou?
Popisná zpětná vazba se liší od prostého „Haničko, ty jsi hezky četla“ a může znít třeba takto: „Haničko, četla jsi nahlas, všichni jsme ti rozuměli.“ Jsem čtenář k ní poskytuje návod v podobě slovního popisu jednotlivých dovedností tzv. vzdělávacího tvrzení. Popisná zpětná vazba pak napomáhá nejen žákovi, který právě četl, ale i ostatním, kteří se dozvědí, jak konkrétně se mohou zlepšit. Při pilotním ověřování se osvědčily piktogramy, pomocí kterých si žáci snadno vybavovali význam požadovaných dovedností.
Mohou vzdělávací tvrzení využít žáci i k sebehodnocení?
Ano, za tímto účelem zařazujeme na konci každé kapitoly tzv. balanční pásek, u něhož je uvedeno i vzdělávací tvrzení, např.: „Při čtení mě všichni slyší“. Pro optimální efekt je tvrzení uvedeno v 1. osobě jednotného čísla přítomného času. Žák vybarví na pásku tolik políček, na kolik si myslí, že toto tvrzení naplňuje. Součástí materiálu je také karta, kterou žák může využít k opakovanému sebehodnocení i v jiných předmětech. Využití vzdělávacích tvrzení k sebehodnocení představuje základ k zavádění formativního hodnocení.
Máte nějaké další doporučení, jak rozvíjet čtenářskou gramotnost u žáků?
ČŠI doporučuje podporovat rozvoj čtenářské gramotnosti žáků i v jiných předmětech než český jazyk a literatura včetně přírodovědných předmětů. To považuji za velmi důležité a dodávám, že je možné začít už v 1. ročníku. Jak toho lze dosáhnout, ukazuje nová sada vzdělávacích materiálů AMOS, která zahrnuje kromě českého jazyka i matematiku a prvouku pro 1. ročník ZŠ. Při jejím pilotním ověřování se potvrdilo, že žáci mohou být úspěšní při čtení již v 1. ročníku jak v prvouce, tak v matematice.
