Autoři: Mgr. Michaela Jedličková; RNDr. Peter Krupka, Ph.D.; RNDr. Jana Nechvátalová

Žáci si nejprve připomenou poměr (měřítko mapy). Dále budou rozlišovat přímou a nepřímou úměru. Zjistí, že některé hodnoty na sobě závisí, a dozví se, kdy platí „kolikrát více, tolikrát méně“. Naučí se využívat trojčlenku při řešení slovních úloh, seznámí se s procenty a budou s nimi počítat množství úloh. Učebnice se v mnoha příkladech zaměřuje na témata z finanční gramotnosti (např. sazby daně, úrokové sazby). Na závěr učebnice je zařazeno promile. Učebnice obsahují množství vyřešených návodných úloh i úloh k procvičení.

Učebnice Procenta, trojčlenka je 7. téma z celkem 16 témat matematiky pro 2. stupeň ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií.

1 téma = 1 učebnice + 1 pracovní sešit + 1 multimediální interaktivní učebnice

V učebnici je látka vysvětlena, přičemž hlavní důraz je soustavně kladen na jednoduchost výkladu a na bezprostřední provázanost s praktickým využitím právě probíraného matematického aparátu. Učebnice obsahuje dostatek vyřešených návodných úloh k podchycení všech jevů a úlohy na procvičení. Řazení kapitol v učebnici a pracovním sešitě je pochopitelně identické, předpokládá se souběžná práce s učebnicí i pracovním sešitem. V učebnici je použito několik jednoduchých typů textů a označení, které mají napomoci orientaci. Jde o:

• Motivační texty, které právě probíranou látku uvozují a propojují s praxí.
• Texty odkazující na dříve probranou látku, kde jsou zdůrazňovány návaznosti a podobnosti s novou látkou.
• Texty vysvětlující novou látku, kde je nová látka předkládána a komentována. Tyto texty jsou sestavovány tak, aby byly na jednu stranu čtivé a pochopitelné soustředěnému čtenáři bez případné pomoci, na druhou stranu pojaté co nejstručněji a s využitím velkého množství vysvětlujících obrázků a dalších grafických nástrojů.
• Úkoly k zamyšlení – jde o jednoduché otázky, které mají umožnit učitelům motivovat žáky k přemýšlení a zejména k hledání souvislostí probírané tématiky s praxí. Mohou posloužit jako námět k diskuzím v hodinách či k samostatné práci žáků doma.
• „Poučky“ – zde jde o přesné formulace nových pojmů (definice), tvrzení (matematické věty) a postupů. Jakkoli jde o přesné formulace, je neustále brán v úvahu věk žáků. Navíc, aby byl v maximální možné míře odstraňován formalismus ve výuce matematiky, jsou „poučky“ vždy dávány do kontextu s vysvětlením a zdůvodněním.
• Řešené úlohy, které jsou zařazovány pro ilustraci právě probíraného učiva, mnohdy zařazované formou hledání a zdůvodňování chyb v předkládaných „žákovských“ řešeních, popř. úlohy, kde je předloženo více možných řešení. Důraz je vždy kladen na vysvětlení.
• Shrnutí kapitoly – na závěr kapitoly (před úlohami) je shrnuto, co bylo předmětem kapitoly.
• Úlohy k procvičení – na konec každé kapitoly je uvedeno několik základních úloh, které se týkají látky v kapitole.